Dovolená na kolech - cílová oblast Šumava

Tuhle dovolenou jsme původně plánovali jako akci více lidí, kteří mají v lásce cykloturistiku a chtěli by poznat ze sedla kola i jinou část naší republiky než jen nejbližší okolí svého domova v Českém Ráji. Bohužel se vše sešlo tak, že nakonec jsme jeli pouze ve třech a to ještě Jirka dorazil na poslední chvíli z Chorvatska! V průběhu našeho pobytu se k nám připojil ještě kamarád Víťa, který bydlí na Chodsku a v jehož domě jsme strávili poslední den celé dovolené. Místo kam pojedem jsme dlouho a s dostatečným předstihem vybírali a určitě se nám to vyplatilo, protože zvolený penzion Čeňkova Pila předčil naše očekávání a musím říct, že aspoň ve mě zanechal kouzelné vzpomínky a budu se tam vždy rád vracet:-) Nechávám zde i odkaz na webové stránky tohoto penzionu pro případné další zájemce, kteří hledají ubytování pro své výlety po Šumavě a tímto jim tohle místo vřele doporučuji.

Čeňkova Pila

V této části Vám na fotkách přiblížím aspoň trochu vychvalovaný penzion Čeňkova Pila a taky zde můžete vidět pár záběrů pořízených při prvním výletu uskutečněném hned po příjezdu, ale zatím jen pěšky, protože na Turnerovu chatu kam jsme podél Vydry zamířili po tzv. “Povydří naučné stezce” se na kolech stejně nesmí. Na fotkách můžete též vidět soutok řek Vydry a Křemelné a rodící se řeku Otavu, právě u tohoto soutoku Čeňkova Pila leží. A ještě jednu poznámku si neodpustím, protože zakladatel Pily byl jistý pan Bubeníček a proto možná jistý osud mě do těchto míst přitahoval mé přijmení je totiž “Bubeník”....

CykloŠumava

První den začal jak můžete vidět na fotu, ranním netradičním koupáním Jirky ve studené vodě přiváděcího kanálu k elektrárně, který vede přímo pod okny Čeňkovy Pily. Následně jsme vyrazili přes Srní a dál podél Vchynicko-Tetovského kanálu za poznáváním krás Šumavy. Zastavili jsme se na prohlídku Tříjezerní slatě, na Modravě poobědvali a následně pokračovali do Kvildy. V průběhu zbývajícího dne jsme stihli ještě vidět plno dalších horských vesniček, Jezerní slať a v podvečerních hodinách po spoustech najetých kilometrech se vrátili na chatu s příjemným pocitem, že jsme udělali jednak něco pro své zdraví a jednak nakrmili i svoji duši krásami poznaného kraje.

Poledník

Výlet na Poledník jsme naplánovali při večeři minulého dne, ale to v tu chvíli ještě nikdo netušil, že zůstaneme v dobré náladě při pivečku tak dlouho vzhůru a do postele se dostaneme až ke 4hodině ranní!! Ráno se samozřejmě nikomu z postele moc nechtělo, ale vyspávat můžem přeci doma. Dorazil též již zmiňovaný kamarád Víťa a tak jsme sice s přemáháním, ale s odhodláním vyrazili na kole směr Poledník. Cestou jsme se ještě stavili na Prášilském jezeru a pak v né příliš dobrém počasí (dost foukalo a zamračeno nedávalo moc šancí, že z rozhledny na Poledníku něco uvidíme) vyšlapali až na vrcholek 1315m vysoké hory! Musím říct, že jsme byli rádi, když už později odpoledne naše těla odpočívala ve výřivce a regenerovali se naše svaly:-) Na poslední večer strávený na Pile bylo naplánováno grilování ve sklípku jenž je zde vybudovaný a to se velmi jak je vidět z fotek vydařilo.

Pramen “Labe”

Divíte se názvu proč je zde citováno Labe a přitom jsme na Šumavě? Tak na vysvětlenou, cyklovýlet který nás dnes čekal směřoval k prameni Vltavy a jeho okolí, ale poněvadž Jirka večer před tím vyprávěl neuvěřitelnou historku, kterou zde nebudu však celou převypravovat, vzniklo toto recesní přejmenování na výlet za pramenem “Labe”! A dodnes, kdy někdo toto nadhodí se jen usmíváme a ti co neznají historii se jen nevěřícně na nás dívají. Celý výlet jsme absolovali po sbalení a opuštění milované Čeňkovy Pily. Na konci výletu jsme sbalili kola na auta a vyrazili směrem vesnička Valcha u Domažlic, kde bydlí Víťa a kde jsme měli strávit zbytek této dovolené. Po cestě nás Víťa ještě zavedl na prohlídku hradlového mostu “Rechle”, který se nachází nedaleko Antýglu a začíná zde Vchynicko-Tetovský kanál.

Chodsko

A byla tu najednou neděle a s ní poslední výlet po okolí Domažlic a následně cesta domů. Jak je vidět z níže zveřejněných fotografií tak tento den byl z hlediska počasí přímo ukázkový, ta čistá modrá obloha a hřející sluníčko bylo fakt nádherné. Během dne jsme stihli vystoupat na rozhlednu Čerchov kde za minulého totalitního režimu byla umístěna vojenská posádka a případní návštěvníci měli vstup zakázán (pozn. sloužil zde základní vojenskou službu i můj strýc), prohlédnout si pomník  J.Š.Baara a nakonec samozřejmě i hlavní město kraje Chodska a to Domažlice. Poté jsme se rozloučili s Víťou a jeho manželkou a vyrazili domů.

Musím na závěr říci, že na tuto dovolenou budu rád vždy vzpomínat, protože mi dala důvod se v budoucnu za krásami Šumavy vracet, protože jsem si tento kousek naší vlasti moc oblíbil!